Blízký východ dál rozhoupává ceny energií. Na předválečnou úroveň se v dohledné době nevrátí

Ceny plynu a elektřiny pro příští rok tak v zásadě kopírují to, jak trhy čtou nepřehledná a obtížně předvídatelná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Příměří bylo přijato s úlevou, ceny však znovu tlačí vzhůru zklamání z neuskutečněných vyjednávání i snahy o otevření Hormuzského průlivu za asistence armády Spojených států. Ty jsou investory vnímány spíše jako eskalace napětí a zvýšené riziko pro dodávky zkapalněného zemního plynu.

Dalším negativním faktorem je snížený export zemního plynu z Kataru. Ten zpomaluje plnění evropských zásobníků, které byly po relativně chladnější zimě výrazně vyprázdněné. Aktuální úroveň naplněnosti se v Česku i v celé Evropské unii pohybuje zhruba kolem 30 %. V celoevropském měřítku to znamená meziroční deficit přibližně 70 TWh, tedy objem odpovídající zhruba 70 tankerům se zemním plynem.

Stále zřetelněji se tak ukazuje, že ceny energií zůstanou nad předválečnou úrovní. Pokud se navíc situace v Hormuzském průlivu nevyřeší, lze očekávat další cenový tlak. Zároveň je ale třeba připomenout důležitý kontext: ačkoli je současná volatilita a růst cen vyšší, než na co jsme byli zvyklí v posledních letech, svou razantností i riziky pro fyzické dodávky zůstává nesrovnatelná se situací v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu.