Experti:Po OKD zůstanou pod zemí miliardy tun uhlí, obnova těžby je ale nereálná

"Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob," řekl proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček.

Zároveň ale upozornil, že zbylé zásoby jsou více než kilometr hluboko. "Není to technicky nemožné vytěžit, ale je to mimořádně náročné - technicky, fyzicky, bezpečnostně a hlavně ekonomicky. To je ten hlavní důvod, proč těžba končí," podotkl.

Rozsáhlé zásoby nevytěženého černého uhlí pod zemí v regionu potvrdil také ložiskový specialista České geologické služby Josef Godány. Většina ložisek je ale podle něj nebilanční, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám pro využití. "Rozhodnutí o ukončení těžby je otázkou ekonomickou. Nelze provozovat něco, co generuje ztrátu a kde není výhled na zlepšení," uvedl Godány.

Možnost obnovení těžby v budoucnu proto odborníci hodnotí velmi skepticky. Podle Godányho to sice teoreticky možné je, ale otázkou zůstává, zda by to ještě někdy mohlo dávat ekonomický smysl. Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor, investice do technologií nebo vyřešení dalších podmínek by podle něj vyšly na desítky miliard korun. "Obnovení těžby v budoucnu je jen velmi málo pravděpodobné," shrnul.

Podobně možnost obnovení těžby hodnotil Zubíček. "Musel by se znovu vyhloubit a vybudovat důl. Samotná příprava, než se vytěží první tuny uhlí, trvá několik let a obnáší vysoké náklady. V těžbou narušené krajině by to ale bylo velmi komplikované, muselo by se hloubit na jiných místech," popsal.

Po dnešku tak v ČR zůstane aktivní pouze těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Ta zůstává ještě ekonomicky rentabilní, protože jde o úplně jinou technologii, upozornili experti. "Základní rozdíl je v tom, že hnědé uhlí se těží na povrchu a černé uhlí v dole stovky metrů pod povrchem v úplně jiných podmínkách," vysvětlil Zubíček.

Těžba černého uhlí pokračuje pouze v sousedním Polsku. Podle Zubíčka se přitom principálně neliší od tuzemských černouhelných dolů. "Taktéž se pohybují ve velkých hloubkách, což je technicky, ekonomicky a bezpečnostně velmi náročné. Tam ale těžbu podporuje a udržuje stát, náš stát se rozhodl těžbu nepodporovat," dodal Zubíček. Podle Godányho má ovšem Polsko obdobné problémy. "I zde je těžba černého uhlí ztrátová a v letošním roce by mělo být uzavřeno hned několik hlubinných dolů," upozornil.

Po ukončení těžby a následné likvidaci hlavních dolů musí být podle Godányho vyřešena řada především bezpečnostních otázek, hlavně výstupy metanu na povrch a nutnost čerpání důlních vod s ohledem na bezpečnost povrchu. "Pokud se dojde k závěru, že čerpání vody je možno zastavit, dojde časem k zatopení podzemních prostor," popsal. Technická likvidace dolu ČSM potrvá zhruba tři roky.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet byla v 90. letech minulého století. Poslední zůstal Důl ČSM na Karvinsku, odkud poslední vozík slavnostně vyvezou 4. února.