Ochranáři provedli v rybníku u Plzně drenáž bobří hráze, voda už nebude přetékat

"Na rybníku se usídlila pětičlenná bobří rodina, která zvýšila hladinu o 60 až 70 centimetrů. Spolu s Plzeňským krajem, který opatření financuje asi 30.000 korunami, jsme našli řešení, aby tu mohl bobr zůstat a vegetovat a zároveň aby hladina zůstala na nižší úrovni," uvedl.

Bezpečnostní přeliv, kolem něhož bobr nastavěl hráz, je nejnižším místem rybníku. "Bobr ho ucpal a zvedl asi o 70 centimetrů," řekl Růžička. Pracovníci AOPK a církve ve čtvrtek hráz ubourali a nad přeliv položili drenáž, tedy plastovou dvanáctimetrovou rouru o průměru 40 centimetrů. Z větší části je v rybníce a je zakončená u dna velkým ocelovým košem, kam se bobr nedostane a odtok vody neucpe.

"Ten koš je tam kvůli tomu, aby bobr necítil proudění vody. Jinak má tendenci zastavit tok, aby mu voda neodcházela z teritoria. Voda je pro něj bezpečí a prostředí, kde se dobře pohybuje," řekla bioložka Jitka Uhlíková z AOPK, která opatření navrhla. Stejné drenáže instalují už 20 let v USA, kde bobři nebyli nikdy vyhubeni. Koš oddálí bobra od vtoku a jeho velmi citlivé receptory v čumáku už necítí proudění vody.

"Jde o třetí místo v republice, kde toto opatření provádíme, a vůbec první na rybníku," řekl Uhlíková. Další dvě byla na Vysočině na řekách. Ve Chválenicích si bobří rodinka vytvořila naproti přelivu hrad z větví, kde má zásobárnu s větvemi na tuhou zimu.

Více než hektarový rybník mimo obydlená území v polích a lukách patří z větší části farnosti Starý Plzenec. Ryby v něm nejsou. "Jde o takzvaný nebesák, který získává vodu jenom z deště, voda přes přeliv odtéká do potoka. Aktuálně není využívaný a myšlenka je taková, že tím, že tady bobr zůstane, tak tu vznikne biotop živočichů a rostlin vázaných na vodu," řekl Růžička. Podle Zdeňka Myslíka z AOPK jsou takové biotopy, i bez ryb, ideální i na rozmnožování jiných zvířat, třeba vážek, žab, čolků a ptáků ze skupiny bahňáků, jako jsou čejky, bekasiny a sluky.