Experti: Růst regulované části cen energií je důsledkem potřeby investic do sítí

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun, oznámil dnes Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. U velkých odběratelů naopak regulovaná cena elektřiny klesne. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen.

V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.

Svaz energetiky ČR připomněl, že v regulovaných cenách se odráží potřeba investic do tuzemské energetiky, která prochází velkou transformací. "I proto upozorňujeme, že je třeba řešit změny v tarifní struktuře či efektivní využívání prostředků Modernizačního fondu s cílem mírnit cenové nárůsty pro zákazníky. Stejně tak podporujeme opatření ke snížení poplatku za POZE, které by mělo vést především k posílení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu," řekl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.

Cenové rozhodnutí ERÚ potvrzuje podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera nastavený směr, který úřad už dříve avizoval. Růst regulovaných cen elektřiny i plynu pro domácnosti je také podle něj důsledkem potřeby velkých investic. U plynu přitom Macenauer očekává v nadcházejících letech další růst cen, zejména pak při transformaci teplárenství.

V rozhodnutí ocenil snížení regulovaných cen elektřiny pro velké odběratele. "Je to výborná zpráva v době, kdy v důležitých průmyslových zemích EU masivně dotují, nebo se chystají dotovat, nejen regulované ceny pro energeticky intenzivní obory, ale také silovou elektřinu," řekl Macenauer.

U elektřiny i plynu podle něj působí ještě jeden neviditelný faktor. "A to rapidní navýšení ceny téměř všeho, co je v důsledku dekarbonizace potřeba instalovat do současných sítí. Často jde v porovnání s nyní provozovanými zařízení o několikanásobek pořizovací ceny," dodal Macenauer.

Podle Lukáše Kaňoka z webu Kalkulátor.cz by i přes mírný růst regulované složky ceny energií měly domácnosti v roce 2026 platit za elektřinu o něco méně než v letošním roce. "Kolik ušetří ale bude hlavně na nich samotných. Dodavatelé velmi mírně zlevňovali, kdo bude aktivní, může ušetřit až 30 procent," uvedl Kaňok.

Mírný růst cen podle ředitele Tedom Energie Jakuba Odložilíka ukazuje spíše ústup od původních závazků investovat do modernizace sítě, ceny distribuce vzrostou totiž výrazně pomaleji než v minulých letech. Případné přesunutí POZE na státní rozpočet podle něj sice sníží výdaje odběratelů, nebude to však zadarmo. "Náklady na rozvoj a modernizaci sítě tady budou i nadále a zaplatíme je jen jinými způsoby, ať už prostřednictvím daní, nebo tím, že naše sítě budou čím dál víc klopýtat za vyspělou částí Evropy," podotkl Odložilík.

Skutečný vývoj účtů domácností v roce 2026 budou podle analytika XTB Jiřího Tylečka určovat dvě věci. "Tržní ceny elektřiny a plynu, které jsou zejména u plynu nyní výrazně níž než před rokem posilují konkurenční tlak na dodavatele. A zároveň politické rozhodnutí, jestli platby za podporované zdroje zůstanou na fakturách, nebo je stát vezme na sebe. To může přepsat dnešní nárůst regulované složky ve viditelné zlevnění. Je však nabíledni, že případné platby státu za POZE se jen přesunou z peněženek domácností do navýšení státního dluhu," dodal Tyleček.