V půdě v ČR není sucho, ale některým přehradám voda citelně schází

Z map na webu Intersucho je zřejmé, že půda je po podzimních deštích nasycená v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. V hlubší vrstvě do jednoho metru však ještě v severozápadních a západních Čechách a na jižní Moravě nasycená není. "Voda se do hlubších vrstev ještě nedostala. Navíc vegetace ještě část vody odčerpává, ať už se jedná o jehličnany či o plodiny na osetých polích, takže vodu nepropustí do hlubších vrstev," řekl Trnka. Situace se může začít měnit už v nejbližších dnech, protože se výrazně ochladí a rostliny přestanou vodu čerpat. Ta proto bude moct prosakovat do spodnějších vrstev a sytit podzemní prameny.

Nedostatek vody v povrchových tocích je citelně vidět na dvou největších českých přehradách - na Lipně, které má největší rozlohu, a na Orlíku, který má největší objem. Na Lipně je aktuálně hladina o 2,3 metru níže, než je hladina zásobního prostoru. Na Orlíku je rozdíl dokonce 12 metrů a sucho zde trvá už od léta. "Bude záležet na dalším průběhu počasí, zda budou srážky tak intenzivní, aby dotekly do přehrad," řekl Trnka.

Stav, kdy bylo v přehradách a tocích méně vody, přičemž na kondici vegetace se to neprojevovalo, pozorovali vědci celý letošní rok. "I když bylo nasycení půdy relativně nízké, tak v klíčové době byly nižší teploty a rostliny nemusely používat vodu na ochlazování a mohly s ní lépe hospodařit," vysvětlil Trnka.

Zdůraznil také, že současná situace, kdy je v přehradách i v podzemí v některých částech republiky vody málo, není kritická a nejde o stav, který by byl výjimečný. "Tím je spíše stav, kdy není téměř nikde v Evropě sucho a kdo by chtěl sucho vidět, musel by jet momentálně na Kypr či na Krétu," zdůraznil Trnka.