Sankce USA proti srbské ropné společnosti NIS vstupují v platnost

Většinový podíl v NIS drží dohromady ruská firma Gazpromněfť a Gazprom. NIS provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku a je klíčový pro energetickou bezpečnost balkánské země. Podle agentury Reuters dodává v Srbsku přibližně 80 procent benzinu a nafty a 90 procent či více leteckého paliva a těžkého topného oleje.

Po sérii odkladů oznámila dnes ráno společnost na svých webových stránkách, že další odklad opatření nebyl udělen. Sankce, které uvalila na rafinerii ještě administrativa odcházejícího amerického prezidenta Joea Bidena, tak vstoupily k dnešnímu dni v platnost.

Americké ministerstvo financí uvalilo 10. ledna sankce na NIS v rámci svých širších opatření vůči ruskému ropnému sektoru kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Společnosti Gazpromněfť dalo 45 dní na to, aby se podílu v NIS zbavila. Gazpromněfť tak dosud neučinila. Srbská vláda mezitím vedla jednání s ruskou i americkou stranou ve snaze dosáhnout řešení situace. Prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Srbsko se stalo "vedlejší škodou" zhoršených vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Dříve odmítl možnost, že by Srbsko mohlo ruský podíl zestátnit.

Rafinerie NIS v Pančevu u Bělehradu má roční kapacitu 4,8 milionu tun a pokrývá většinu potřeb Srbska.

Ve střednědobém horizontu by sankce USA proti NIS mohly mít pro Srbsko vážné důsledky. Srbsko totiž dováží veškerou ropu přes chorvatský ropovod Janaf, který přepravuje ropu dodávanou lodí z pobřeží Jaderského moře do středu Evropy. V důsledku amerických sankcí nebude provozovatel ropovodu Janaf moci s NIS obchodovat, uvádí agentura DPA.

Oslabením ruského energetického průmyslu chtějí USA zbavit Kreml základny pro financování útočné války proti Ukrajině.