Pokračování těžby uhlí na lomu Vršany u Mostu závisí podle těžařů na vládě

S ohledem na vysoké ceny emisních povolenek objem těžby hnědého uhlí na Mostecku klesá. "Především je potřeba mít jasné signály od naší vlády, jak dlouho nebo jestli vůbec bude stát chtít, abychom drželi některé energetické zdroje nebo zdroje energetických surovin, to znamená uhlí, v pohotovosti," uvedl Lenc. Na ukončení těžby se firma připravuje. Vláda v květnu po dohodě s polostátní společnosti ČEZ rozhodla, že v roce 2030 skončí těžba v hnědouhelném lomu Bílina. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš tehdy uvedl, že by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Řekl, že předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Před rokem skončila těžba v lomu ČSA, práci ztratilo 500 lidí. "Podstatná část zaměstnanců, kteří neodcházeli do starobního důchodu, práci našla v podstatě okamžitě," uvedl Lenc. Severní energetická organizovala pro propouštěné burzy práce. V lokalitě horníci těží zbytky uhlí v místech budoucích svahů jezera. "Je to pouze sanační těžba, kterou musíme provést dříve, než území předáme," řekl v květnu ČTK ředitel lomu Pavel Kounovský.

V lokalitě ČSA podle Lence těžař zkouší novou koncepci přístupu k uhelnému velkolomu. Dosud se lomy zatápěly a v okolí jezer vznikaly rekreační zóny. V lomu ČSA vzniká také jezero, ale menší, část území bude ponechána přírodě. "Náklady tak budou menší. Podle původního plánu bychom za práce na zahlazení stop po těžbě ve zbytkové jámě lomu ČSA zaplatili 2,3 miliardy korun. Podle nového plánu to bude jen 1,8 miliardy korun. Rozdíl, zhruba 500 milionů korun, věnujeme státu v podobě pozemků, daně a finančních prostředků. Stát by měl zřídit dotační program ve Státním fondu životního prostředí, ze kterého by právě tyto peníze měly čerpat obce z okolí lomu ČSA," uvedl Lenc.

Jakmile nabyde účinnosti nová verze plánu sanací a rekultivací, vypořádá Severní energetická slíbený příspěvek a Agentura ochrany přírody a krajiny bude moci převzít území pod správu. Zbytek, území s technickou rekultivací, těžař postupně předá státnímu podniku Diamo po dokončení prací.

Národní přírodní památka by měla vzniknout na ploše 1230 hektarů, vítá to Hnutí Duha. Sukcesní rekultivace, které ponechávají vytěžené území přirozené přírodní obnově, vycházejí výrazně levněji než tvorba nové umělé krajiny, která byla původně v plánu. V případě velkolomu ČSA tato úspora činí podle rozhodnutí státní báňské správy něco přes miliardu korun, uvedlo hnutí ve zprávě zaslané dnes ČTK. Firma podle informací ekologů předložila státu návrh, podle kterého by z ušetřené miliardy obce dostaly jen 210 milionů korun. "Lidé z měst a obcí v sousedství velkolomu trpěli jeho ekologickými, zdravotními a sociálními dopady po celý svůj život. Zaslouží si proto, aby všechny peníze ušetřené na rekultivacích obce dostaly na nápravu škod způsobených těžbou," uvedl Jan Rovenský z Hnutí Duha.

Vedle revitalizace realizuje firma projekt Green Mine, jehož cílem je připravit území pro další investice například do projektů spojených s energetikou. Náklady jsou 640 milionů korun, z toho evropské prostředky 530 milionů. Vlastní zdroje skupiny Sev.en, pod kterou patří Severní energetická a Vršanská uhelná, jsou téměř 100 milionů korun. "Aktuálně jsme ve fázi schválené první žádosti o platbu, na základě níž by Sev.en spolu s partnery měly obdržet zhruba devět milionů korun, další žádost o platbu plánujeme podat v říjnu a její vypořádání očekáváme začátkem příštího roku," uvedla mluvčí skupiny Eva Maříková.