Experti: ETS 2 je příležitostí i rizikem, klíčová podpora domácností a investice

Zatím tuto podporu kabinet nemá. Premiér ale dnes oznámil, že ČR získala podporu kvalifikované většiny států EU právě pro úpravu připravovaného systému ETS 2. Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027.

"Je to obrovská příležitost, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech," uvedl v dnešní diskusi Tomáš Habel z Asociace výrobců tepelných čerpadel a společnosti Daikin. Cílem by podle něj mělo být, aby Česko co nejdříve využilo peníze z emisních povolenek a zároveň zabránilo vzniku energetické chudoby.

Podporu EU ETS 2 vyjádřil i předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. Systém podle něj přispěje k posílení energetické soběstačnosti Česka a ekonomické rentabilitě čistých technologií. "V sektorech, kde platí emisní povolenky, emise klesají o deset procent rychleji. Výroba se přitom nepřesouvá, ani nesnižuje," doplnil Tomáš Protivínský z iniciativy Fakta o klimatu. EU ETS 2 má pokrýt až 80 procent emisí v EU, a vyhnutí se mu by podle něj mohlo negativně ovlivnit HDP jednotlivých zemí a zhoršilo by dopady klimatických změn.

Na význam dalšího systému emisních povolenek pro domácnosti upozornila také Marta Gellová ze Šance pro budovy. Připomněla, že část obyvatel už dnes doplácí na systém EU ETS 1 kvůli centrálnímu vytápění. Teplárny nakupují povolenky a náklady podle ní přenášejí na koncové uživatele. Domácnosti zároveň reagují tím, že šetří energií a investují do úspor, přičemž peníze z emisních povolenek se prostřednictvím Modernizačního fondu a Nové zelené úsporám se k nim vracejí.

Podle Jiřího Vecky z Teplárenského sdružení je zavedení ETS 2 nezbytné pro narovnání podmínek na trhu s teplem. Uvedl, že 35 procent domácností v Česku již v nákladech na vytápění platí povolenku v EU ETS 1.

Emisní povolenky v současnosti nakupují elektrárny a průmyslové podniky, které produkují skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.