Jörgensen: EU utratila za energie kvůli válce s Íránem přes 100 mlrd. eur navíc

"Doba je vážná,“ prohlásil komisař na neformálním setkání ministrů EU zodpovědných za energetiku, které se koná v Dublinu. Navzdory vynaloženým dodatečným prostředkům státy „nezískaly ani o jednu molekulu plynu či ropy navíc", dodal. Ukazuje to podle něj, jak je EU stále závislá na dovozu fosilních paliv ze zahraničí. "Této závislosti se musíme zbavit," řekl Jörgensen novinářům.

Evropská unie se po ukončení své dlouholeté závislosti na Rusku stala výrazně závislejší na přímém dovozu energií ze Spojených států, poznamenala agentura AP. "Evropa patří mezi nejohroženější regiony, pokud jde o naftu, protože Evropa dováží obrovské množství nafty a vstupujeme do náročného období, do zimní sezony," uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Přibližně 50 procent dodávek nafty do Evropy pochází z USA.

Ceny nafty se v poslední době v důsledku válečných konfliktů prudce zvýšily ve Spojených státech, Evropě i jinde. Americký prezident Donald Trump přitom minulý týden podpořil myšlenku zákazu vývozu nafty z USA s cílem snížit cenu tohoto paliva na americkém trhu. Ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Trumpova administrativa tuto možnost zkoumá. EU reagovala upozorněním, že ji americký plán znepokojil.

Irský ministr pro klima, energetiku a životní prostředí Darragh O’Brien uvedl, že zákaz je "nepravděpodobný", protože by poškodil ekonomiky na obou stranách Atlantiku. Evropská unie se ale podle něj na nejhorší musí připravit. "Musíme být obezřetní. Nesmíme podlehnout falešnému pocitu bezpečí," řekl O’Brien, jehož země nyní EU předsedá. Jörgensen uvedl, že americkým úřadům vyslal "velmi jasný signál", aby od zákazu upustily. Zároveň vyzval ministry zemí EU, aby začali unii zbavovat závislosti na externích zdrojích energie, jejichž dodávky mohou být narušeny válkami a politickými rozhodnutími.

Finská ministryně životního prostředí Sari Multalaová v rozhovoru s novináři označila svou zemi za příklad energetické nezávislosti. Jaderné elektrárny, větrné turbíny, elektrárny využívající rašelinu a vodní elektrárny podle ní zajišťují 95 procent finské výroby elektřiny, což přispívá k "velmi rozumným cenám elektřiny".