Zájem o nové zdroje tepla je slabý, poptávku brzdí nejistota kolem cen energií
Zájem českých domácností o nové zdroje vytápění stagnuje. V loňském roce se podle topenářů na tuzemském trhu prodalo nejméně nových zdrojů do 50 kilowattů (kW) za posledních 15 let a vývoj poptávky v letošním roce na to navazuje. Příčinou je především přetrvávající nejistota kolem vývoje cen energií. Na dotaz ČTK to dnes uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Velká část domácností tak nadále provozuje kotle na hranici životnosti, v provozu zůstává přes 100.000 zařízení, které už nesplňují nové emisní normy.
"Letošní sezona bohužel navazuje na tu loňskou s tím, že je stále velice malý zájem o instalaci nových zdrojů tepla pro vytápění domácností," řekl Lyčka. V posledních týdnech, tedy krátce před začátkem nové topné sezóny, se zájem podle něj začíná mírně navyšovat, ale nevypadá to na zásadní obrat. Podle Lyčky se slabý zájem projevuje u většiny zdrojů tepla s výkonem do 50 kW, tedy u plynových kotlů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a ostatních kotlů na pevná paliva nebo elektrokotlů.
"Je to podle našich zjištění především v důsledku trvající nejistoty občanů okolo vývoje cen a dostupnosti základních energonositelů, tedy plynu a elektřiny, ale i například dřevních pelet. U významné části domácností jsou již stávající zdroje tepla pro vytápění na hranici životnosti, ale výměnu starého za nový odkládají na poslední možnou chvíli, protože situace s energetickými komoditami je stále turbulentní a vývoj nejistý," popsal Lyčka.
S tím je navíc spojen i provoz v současnosti už zakázaných kotlů na pevná paliva nižších tříd. Od září 2024 v Česku platí zákaz provozu kotlů na pevná paliva první a druhé emisní třídy. Podle asociace ovšem i tak zůstává mezi domácnostmi více než 100.000 těchto zařízení, přičemž vyšší desítky tisíc jsou používány jako hlavní zdroj. Jejich počet se podle Lyčky nyní nijak zvlášť nesnižuje.
Klesá navíc i počet povinných kontrol na pevná paliva. V minulosti se podle Lyčky významná část kontrol prováděla ve spojitosti s výměnou starého kotle v rámci dotací. "Přímé dotace na výměny se zásadním způsobem snížily, takže se to projevilo i ve sníženém počtu dotovaných výměn a tedy i ve sníženém počtu kontrol," dodal Lyčka.
Začátek topné sezony se přitom blíží. Podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu topná sezona trvá od začátku září do konce května. V praxi se ale topit začíná podle vývoje počasí většinou až v průběhu září, někdy i října.
Související články
Horká novinka: Proč Čína omezuje výrobu baterií a jaké dopady to bude mít na český trh BESS?
Nejen v České republice, ale v celé Evropě letos velmi dynamicky roste trh stacionárních systémů skladování energie (BESS) a to až…
Trend: Zero-mileage EV moduly v energetice a průmyslových úložištích
Second-life baterie z elektromobilů se stávají cestou pro stacionární akumulaci. Existuje ale i jiná možnost: využít automotive čl…
Nová energetická krize přichází. Vázne nejen dovoz plynu, ale i ropy
Podzim je tu a špatné zprávy přibývají. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, takže nevypadá to vůbec dobře,“ přiznal pr…
Vedra nahrávají fotovoltaice. Přebytečnou elektřinu lze využít na chlazení domu
Výroba fotovoltaiky se z velké části potkává s dobou, kdy roste potřeba chlazení – během slunečných a horkých částí dne. Energii,…
REPowerEU znížil závislosť EÚ od Ruska, investície však zaostávajú. Ako je na tom Slovensko?
Plán REPowerEU prijatý v roku 2022 mal znížiť závislosť Európskej únie od ruských fosílnych palív. A súčasne urýchliť rozvoj obnov…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
HYDROTURBO 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.