MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61

Podle ministerstva i po redukci oblastí zůstává potenciální instalovaný výkon v zónách nad 3000 megawattů (MW), což by plnilo cíle, ke kterým se ČR zavázala v EU.

Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren.

"Proti stavu na počátku letošního roku se 110 akceleračními oblastmi jsme nyní prakticky na polovině – zůstává 46 oblastí a dalších 15 oblastí bylo zmenšeno, výsledkem je 61 akceleračních oblastí. Spolu s dalšími podmínkami tak byly významně zmenšeny jejich celkové vlivy na životní prostředí České republiky," řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy).

Kromě snížení počtu akceleračních zó MŽP stanovilo také několik podmínek pro výstavbu. Jde například o zpracování detailní hlukové studie, studie vlivu tzv. flicker efektu, tedy světelných vlivů větrných elektráren, dále použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy, ochranu živočišných druhů a další.

Ministerstvo také upozornilo na to, že vymezení zón neznamená, že větrníky či solární pole budou ve vymezených místech stát nebo že nebudou moct být vybudovány jinde.

Omezení je součástí stanoviska SEA k posouzení vlivů akceleračních zón na životní prostředí. Podmínky stanoviska nyní bude muset zapracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) do návrhu změny územního rozvojového plánu. Výsledný materiál by MMR mělo vládě předložit do konce července.

MŽP letos už jednou počet vymezených oblastí zredukovalo, z původních 110 na 94. Řada míst v nich navíc byla zmenšena. I tak návrh vyvolal kritiku řady obcí a veřejnosti. V květnu se několik stovek lidí zúčastnilo veřejného projednání návrhu akceleračních zón v Praze, přičemž drtivá většina z nich záměr kritizovala jako nesmyslný.

Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.