Obce Tachovska odmítají, aby za hranicí stály 4 větrníky, čeká se na soud v SRN

"Táhne se to už 1,5 roku. Nejvyšší bavorský správní soud v Mnichově ještě požadoval nějaká doplnění," uvedla starostka. České obce nemohly připravované projekty u německého soudu zažalovat. "Mohli jenom Němci, ale my jako Obora jsme se přidružili k celoněmeckému spolku VLAB na ochranu přírody a krajiny (hlavní žalobce), hodně respektovanému, a žalobu jsme podpořili," řekla Lesak.

Týká se čtyř větrníků v nedotčené oblasti u Pavlova Studence, které už na podzim 2024 povolil úřad v Tirschenreuthu, jeden z nich má stát 80 metrů od hranic, další o trochu dál. "Německý investor (Strauss & Niebauer) to spekulativně rozdělil na dva a dva stožáry, protože pro tři už se musí zpracovat EIA (posudek vlivu stavby na životní prostředí). To se rozdělit nesmí, a je to také žalované," uvedla starostka. Podle ní by investor dostal na stavbu dotaci, německé obce odškodnění za zásah do krajiny, ale české nic. "Přitom 50 procent kružnice mapující vliv stavby je na našem území. Navíc vítr pořád fouká od západu, takže škodlivé vlivy jdou k nám," uvedla.

Lesak doufá, že soud větrníky, zatím nejvyšší vyráběné, odmítne. "Když jsme se s německými okresy (Tirschenreuth, Neustadt a Schwandorf) dohodli na konsenzu, že kilometr od hranic nebudou žádné stožáry, tak by tam být neměly," řekla.

Starostka požádala nové vedení českého ministerstva životního prostředí (MŽP), které slíbilo, že české obce podpoří a zasadí se o to, aby na hranicích čtyři stožáry nestály; 8. května dostala z MŽP dopis s tím, že ministr Igor Červený (Motoristé) vyzval k jednání bavorského kolegu Thorstena Glaubera. "Ten je i architektem, takže by pro to mohl mít cit," uvedla.

Pokud by se nakonec tyto větrníky postavily, ztratila by podle Lesak závazná dohoda s bavorskými okresy smysl. "Brutální zásah do krajiny už nikdo neodstraní. A další investoři i úřady si řeknou, že se tam mohou postavit další stožáry, když už je to tam zhyzděné," řekla. Dodala, že na verdikt soudu vyčkávají také další investoři, kteří chtějí stavět dál od hranic. Žaloba sice nemá odkladný účinek a investor už mohl problematické větrníky budovat hned na podzim 2024, kdy mu je úřady povolily. "Ale to si neriskne, protože kdyby soud rozhodl v náš prospěch, tak by musel stavbu odstranit, a to mu nikdo nezaplatí," uvedla.

Loňská dohoda, která v územním rozvojovém plánu vymezila kilometrový ochranný pás, dále z 24 původně plánovaných oblastí větrné energie jich 11 zrušila a deset zmenšila. Podél tzv. Zeleného pásu Evropy, který tvoří v ČR hřeben Českého lesa na Tachovsku a Domažlicku, zůstaly jen tři zóny. Záměry, které podle šéfa CHKO Český les Tomáše Peckerta v rozvojových plánech zůstaly, jsou v oblastech, které nejsou výškově tak dominantní nebo už za horizontem Českého lesa či v lesnatějším terénu, a ne na otevřených místech. Johannes Bradtka, šéf bavorské Asociace pro ochranu krajiny, druhů a biodiverzitu, uvedl, že ochranný pruh by měl být dokonce širší než jeden kilometr kvůli dlouhodobému zachování Zeleného pásu jako důležité osy biotopů a kulturně historické krajiny.

Lesak, která pracuje v ČR i v Německu a má německého manžela-právníka, dodala, že SRN dnes přiznává, že byla strategická chyba zavřít jaderné elektrárny a spoléhat jen na fosilní paliva a větrníky, protože musí elektřinu nakupovat. "Do Německa jezdím skoro denně a vidím, že spousta větrníků se netočí. Lidé z ČEZ nám říkali, že jim přetěžují sítě. A prý tam měli nakročeno k blackoutu," dodala.