Minoritní akcionáři ČEZ podali žalobu na stát kvůli windfall tax
Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz ČEZ je v tuzemsku největším plátcem windfall tax, státu na ni odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Většinový podíl ČEZ drží stát, který má 70 procent. Zbylých 30 procent vlastní minoritní akcionáři.
Spolek už si na mimořádnou daň stěžoval také u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem.
"Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni," uvedl předseda spolku Petr Mojžíšek.
Podle propočtu spolku činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akciích za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
ČEZ na windfall tax odvedl desítky miliard korun ročně. Letos na ní vyplatí státu 31 až 34 miliard korun. Částku kolem 30 miliard korun ročně odvedla společnost na této mimořádné dani i v předchozích dvou letech. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax. V příštím roce už daň platit nebude.
Minoritní akcionáři ČEZ kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskusí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Drtivou většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
Související články
Stát bude zveřejňovat, jaké ceny energií jsou férové. Jak k nim dojde a kde je najít?
Ještě ve středu šlo na webu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dohledat staré oznámení, že úřad končí se stanovováním takzvanýc…
Nabídky od innogy a PRE nebrat. Regulátor si posvítil na ceny energií s fixací
Jsou cenové nabídky energií s fixací pro zákazníky výhodné, nebo zaplatí zbytečně moc peněz? Na tuto nelehkou otázku se pokusil od…
Jsme zranitelní, vraťme se k jádru, navrhuje německá ministryně
Německá ministryně hospodářství vyzvala k přehodnocení odmítavého postoje své země k jaderné energii a varovala, že závislost na p…
Další vlna destrukce Ministerstva životního prostředí ohrožuje stovky miliard z evropských fondů i kontrolu nelegálního dovozu odpadů
Zelený kruh vyjadřuje zásadní nesouhlas s nejnovější reorganizací Ministerstva životního prostředí, která s účinností od 1. dubna…
Elektroenergetické datové centrum vyměnilo vedení, chystá se na nové služby
Elektroenergetické datové centrum (EDC), které řídí systém pro sdílení elektřiny v Česku, v rámci příprav nových služeb změnilo ve…
Kalendář akcí
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
SAPI Energy Conference 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.