Analytici: Uzavření tří uhelných elektráren dodávky ani ceny energií neohrozí

Firma Sev.en podnikatele Pavla Tykače dnes ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenuaer připomněl, že postupné uzavírání uhelných zdrojů se připravuje už dlouho, pro energetický trh to tedy nebude znamenat žádný velký šok. V této souvislosti upozornil na vývoj ceny elektřiny. "Kdyby tyto zdroje byly v síti extrémně zapotřebí, tak cena elektřiny by to ocenila. Ta se ale nyní mění jen mírně. Je tedy vidět, že se trh odchodu těchto zdrojů neobává," vysvětlil. Vliv na ceny může být podle něj spíše jen sezonní.

Zavírané elektrárny se dosud podílely také na poskytování služeb, které provozovatel soustavy ČEPS využívá pro vyrovnávání rovnováhy v síti. Podle Macenuera to sice na tyto služby bude mít určitý vliv, nepůjde ale podle něj o kritické dopady. Připomněl další zdroje pro služby výkonové rovnováhy a také posilující propojení s Německem.

Jedním z nejviditelnějších dopadů uzavření tří uhelných zdrojů nejspíš bude nutné zvýšení dovozu elektřiny ze zahraničí. Analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor v této souvislosti připomněl, že zavírané elektrárny loni vyrobily dohromady osm terawatthodin (TWh) elektřiny, přičemž exportní saldo činilo 6,4 TWh. "To samo o sobě by ale neměl být zásadní problém," podotkl.

Zároveň ale upozornil, že Teplárna Kladno je nepostradatelná pro dodávky tepla a Elektrárna Chvaletice se v minulosti několikrát osvědčila jako zásadní zdroj pro stabilitu sítě zejména ve východočeské oblasti. "ČEPS podle mého názoru bude velmi pečlivě zvažovat dopady jejího případného odstavení," řekl Gavor.

Bezprostřední vliv na ceny elektřiny ale nečeká. "Ceny silové elektřiny se totiž tvoří na propojeném evropském trhu a výpadek této kapacity na bilanci poptávky a nabídky nebude významný. Pokud by ale došlo k rychlému odstavování dalších kapacit, tak už bychom to pocítili i v cenách," dodal.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka zajišťují zavírané elektrárny okolo 15 procent tuzemské spotřeby elektřiny, důležité jsou přitom zejména při pokrývání špiček ve spotřebě. Zároveň ale připomněl některé dřívější analýzy ČEPS, podle nichž by tuzemská soustava měla vypnutí těchto elektráren ustát. "Nehrozí tedy žádné blackouty," zdůraznil.

Podle Tylečka může problém vzniknout v situaci, kdy by uhelné zdroje hromadně končily i v okolních zemích. "Česko bude muset buď elektrárny nějakým způsobem dotovat, nebo bude muset importovat více z okolních zemí," řekl. K dopadu na ceny elektřiny pak Tyleček podotkl, že dovoz elektřiny je sám o sobě nezvýší. "Cena elektřiny závisí hlavně na ceně paliva, případně emisních povolenek, ne na tom, kde byla přesně vyrobena," vysvětlil Tyleček.

Analytik Bidli Petr Špirit upozornil mimo jiné na sociální dopady, zejména v regionech závislých na těžbě uhlí. "Zejména v rámci tamější zaměstnanosti," řekl. Přechod na obnovitelné zdroje a pravidelné investice do sítí jsou ale podle něj nevyhnutelné. "V dlouhodobějším horizontu totiž může moderní, nízkoemisní energetický mix naopak poskytnout kýžené stabilnější a levnější ceny elektřiny," dodal Špirit.