Elektrárna Chvaletice loni prohloubila ztrátu na 1,428 miliardy korun

Provozní výsledek hospodaření se propadl z minus 569 milionů na minus 1,325 miliardy korun. Finanční hospodářský výsledek se snížil z 83 milionů na 17 milionů korun.

Na ekonomických výsledcích se projevily povolenky. Elektrárna za ně loni vydala více než pět miliard korun, v roce 2023 to bylo 5,6 miliardy korun. Vliv měly i výkyvy cen elektřiny způsobené obnovitelnými zdroji energie, kdy spotová cena byla někdy i záporná nebo nepokryla variabilní náklady.

Podle Evy Maříkové, mluvčí skupiny Sev.En, která elektrárnu vlastní, se v ekonomice uhelných elektráren projevuje nepříznivý trend v podobě zavírajících se nůžek mezi zlevňující silovou elektřinou a zdražující emisní povolenkou. "S touto situací se potýkají i ostatní hráči na trhu. Přestože nákladově patří Elektrárna Chvaletice a další uhelné zdroje stále k těm nejlevnějším v Česku, kvůli nastavení evropského trhu s elektřinou se propadají do čím dál tím větších ztrát. Je přitom paradoxní, že například v závěru loňského roku, když Evropu zasáhlo rekordní bezvětří a méně slunečních dnů, dosáhly v některých momentech české hnědouhelné zdroje nejvyššího výkonu od krizového roku 2022," uvedla Maříková.

V roce 2022 elektrárna vyrobila 4902 gigawatthodin (GWh) elektrické energie, což byla nejvyšší roční výroba elektřiny od zprovoznění elektrárny v roce 1977. Objem loňské a předloňské výroby dnes ČTK firma nesdělila. Loni v září musela elektrárna kvůli požáru kabelového žlabu přerušit provoz. Obnovila je částečně téměř po pěti dnech.

Výroba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2024 meziročně mírně klesla, zejména kvůli snížení produkce parních elektráren. Rozhodující část instalovaného výkonu elektráren v kraji, 79,2 procenta, tvořily loni parní elektrárny ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem. Podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu bylo v Pardubickém kraji v roce 2024 vyrobeno 4184 gigawatthodin (GWh) elektrické energie, což je o 7,6 procenta méně než v roce předchozím. Na meziročním snížení se hlavní měrou podílely parní elektrárny, jejich produkce klesla o 9,7 procenta.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v plném provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Do konce roku chce elektrárna dodávky tepla ukončit, dohodla se na tom s hlavním odběratelem a distributorem tepla společností ČEZ Teplárenská. ČEZ zajistí teplo z náhradních zdrojů využívajících zemní plyn.

Společnost Severní energetická (Sev.en) chvaletickou elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců loni dosáhl 305, o pět méně než rok předtím.

Skupina Sev.en Pavla Tykače plánuje ve Chvaleticích vybudovat velké bateriové úložiště elektřiny. Má mít výkon 100 megawattů (MW) a kapacitu 200 megawatthodin (MWh). V elektrárně bude nutné vybudovat rozhraní pro vyvedení výkonu, což posune uvedení baterie do provozu až do druhé poloviny příštího roku. Náklady spolu s dalším úložištěm v Kladně skupina vyčíslila na více než miliardu korun.