Expertky: Evropská zelená transformace je výrazně závislá na dovozu z Číny

Ačkoliv se vzácné zeminy těží i jinde ve světě, rozhodující podle Dominiky Remžové z Asociace pro mezinárodní otázky je, že Čína dominuje v jejich zpracování, ovládá 60 až 90 procent celosvětové rafinérské kapacity a více než 80 procent zpracování vzácných zemin. V případě EU pochází z Číny 97 procent dodávek lithia a 98 procent vzácných zemin.

Největší riziko je podle Remžové spojeno s fází zpracování či rafinace. Zvláště citlivé jsou vzácné zeminy potřebné pro větrné turbíny a lithium pro baterie. Ačkoli Evropa má vlastní ložiska, postrádá rafinérské kapacity, které Čína systematicky buduje desítky let.

"Většina těchto závislostí ohrožuje evropský průmysl, hlavně v oblastech automobilového průmyslu, energetiky a obnovitelných zdrojů nebo chemického a farmaceutického průmyslu," uvedla Zuzana Krulichová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. EU si to uvědomuje, proto schválila takzvaný Critical Raw Materials Act, kde tyto závislosti pojmenovaná a hledá způsob, jak je snížit a zabezpečit dodavatelské řetězce. "Více se na to EU zaměřuje od pandemie covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu, kdy se jasněji ukázaly dopady takových navázaností," dodala. Podle Remžové je ale realita taková, že poptávka roste rychleji, než je Evropa schopna snížit svou závislost.

Čína už v minulosti různé kontroly a omezení vývozu uplatnila, využívá je například při vyjednávání se Spojenými státy. "Takové kroky pak vedou k růstu cen na globálním trhu, kde má Čína dominantní postavení," uvedla Krulichová. Podle ní se to následně odráží i na evropském průmyslu. Riziko, že by Peking mohl k podobným opatřením sáhnout i v souvislosti s jinými konflikty či situacemi, přitom podle ní zůstává i do budoucna.

Úplné embargo je podle Remžové nepravděpodobné, cílená omezení ale nadále představují reálnou hrozbu, která by okamžitě zasáhla evropský sektor baterií, elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.

Podle Krulichové se závislost Evropy na Číně nedá srovnávat se závislostí, kterou měla na ruském plynu. "Závislost na Číně je komplexnější než závislost na dodávkách z Ruska, jejichž omezení mělo přímé a okamžité dopady. U Číny jsou dopady méně přímočaré," řekla. Nicméně v obou případech je podle ní možné, aby byl průmysl EU kvůli této závislosti ohrožen, jen jiným způsobem.

Energetická transformace EU, která má snížit závislost na fosilních palivech, ji může ještě více svázat s Čínou. Recyklace, domácí těžba a nové projekty v oblasti baterií jsou na vzestupu, ale úplná soběstačnost je podle Remžové v blízké budoucnosti nereálná, brání jí vysoké náklady, environmentální a sociální obavy a dlouhá doba výstavby dolů a zpracovatelských závodů.

V českém kontextu může podle Krulichové hrát roli těžba lithia na Cínovci v Krušných horách, kterou Evropská komise zařadila mezi 47 nových strategických projektů. Je to největší ložisko v Evropě. "Pro Česko jde o významnou příležitost v celém dodavatelském řetězci. Nicméně s projektem jsou spojena i například environmentální rizika a zároveň ložisko pokryje jen část budoucích potřeb v rámci EU," dodala.