Stavby na ochranu před povodněmi by mohly vznikat ve veřejném zájmu
Stavby na ochranu před povodněmi by se mohly podle zákona zřizovat ve veřejném zájmu, což by přispělo zejména k urychlení vyvlastňovacího řízení pro jejich výstavbu. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou dnes podle výsledků zasedání schválila vláda. Návrh ministerstva životního prostředí (MŽP) je reakcí na zkušenosti z loňských povodní, které v září zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Zákon podle předkládací zprávy také nově stanoví povinnost správce vodního toku zpracovat a předložit návrh změny záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem tak, aby faktický stav stanovení záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území.
Součástí novely je rovněž zavedení jednotných požadavků na provozování domovních čistíren odpadních vod (ČOV) a jejich soustav. "S ohledem na skutečnost, že soustavy domovních ČOV se staly vhodným řešením v oblasti zneškodňování odpadních vod zejména v malých obcích, je žádoucí stanovit jednotná pravidla pro jejich provozování," stojí v návrhu.
Novela má také pomoci napravit fakt, že takzvané zpřírodňování vodních toků se týká ročně maximálně setiny procenta jejich celkové délky v Česku, což je podle MŽP neuspokojivé. "Na území České republiky se nachází významné vodní toky v délce 16.326 km a drobné vodní toky 86.553 km, přičemž podíl technicky upravených koryt vodních toků se odhaduje na přibližně 25 až 30 procent z celkové délky vodních toků. Tato úprava navíc přímo souvisí s podporou přirozených procesů samočištění a má logickou vazbu na zpomalení odtoku vody z krajiny, čímž napomáhá ke zmírnění následků povodní," uvádí ministerstvo.
Ničivé povodně loni v září postihly zejména Jesenicko a Krnovsko. V některých oblastech, jako jsou Jeseníky, spadlo více než 500 milimetrů srážek, což způsobilo rekordní záplavy, které byly jedny z nejhorších od povodní v roce 1997. Nejvíce postižený byl Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde se rozsáhle rozlily řeky Opava a Odra. Povodně narušily dopravu, zničily infrastrukturu a způsobily výpadky elektřiny.
Související články
Veterné a solárne elektrárne ako verejný záujem. Envirorezort znovu otvára zákon o EIA
Kým od schválenia veľkej novely zákona o posudzovaní vplyvov na životné prostredie prešlo iba osem mesiacov, ministerstvo životnéh…
Vláda projednala Zprávu o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025. Dopady jsou intenzivnější a více ovlivňují ekonomiku a ekosystémy
Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vít…
Svaz průmyslu: Odklad smlouvy o Dukovanech je negativní pro energetiku i firmy
Odklad podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany je negativní zpráva pro českou energetiku, pro z…
Ministryně hospodářství vyloučila, že by se Německo vrátilo k jaderné energetice
Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová dnes vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elekt…
Průmyslové firmy v Dánsku žádají vládu o přehodnocení slabých vodíkových kvót
Průmyslová asociace Hydrogen Denmark a někteří její členové kritizují legislativní návrh zavádějící do dánské legislativy cíle EU…
Kalendář akcí
NextGen Energetika 2035+
Moderná energetika v meniacom sa svete
SAPI Energy Conference 2025: Je Slovensko pripravené na väčší podiel OZE?
Solární energie a akumulace v ČR
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.